Reklama
 
Blog | Tomáš Havel

Psí elektrárny nejsou utopií

 

Každý, komu není budoucnost modré planety lhostejná, by měl přemýšlet nad využitím ekologických a obnovitelných zdrojů energie.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  Minule jsem Hyde Park pro otrlé skončil karavanou, takže dnes se odpíchnu od krásného rčení Psi štěkají a karavana táhne dál. Proč se mi tolik líbí? Sám nevím, snad že tak nezvykle spojuje romantiku nedostižných dálek s otravnou realitou každodenní rutiny. Viděl kdy kdo lítat po poušti psy? Maximálně fenky. Tím nemyslím čuby od normálních psů, ale ušaté šelmy psovité jménem fenek. Ti ale neštěkají. Zato všichni čokli v našem sousedství se můžou vzteky zalknout, když se podél jejich plotů nachmelený propracovávám k domovu.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Ta energie, kterou v nich vybudím, je obdivuhodná. Psi odjakživa nenávidí kořaly skoro jako kočky. Kromě pitbulů, ti mají po kočkách nejradši malé caparty a teprve potom nás. Navrhoval jsem sousedům-pejskařům nějaké smysluplné využití jejich zášti – zapřáhnout ty zablešené bestie třebas do dynama. Já bych potom měl nárok odebírat 10–15 % vyrobené energie. Nesetkal jsem se s úspěchem, a to kvůli panu Valáškovi. Ten by si totiž mohl také něco nárokovat, a ne zrovna málo; chodí domů ožralý prakticky každý den. Dokonce dvakrát, protože je řádsky vykropený už když ráno směřuje do práce. Potom, co mu zdrhla stará, začal chlastat i pan Dráček odnaproti. Takže hafani by ve finále makali jenom na cizí. Komu by se to líbilo? Mně teda taky ne.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Heleme se, komu svítí zelená. Tak za tohle dostal pan Týce měsíc basy.
 
Víte, proč pejsci tak nesnášejí alkohol? V Památníku národního písemnictví jsem studiem rukopisu Dášeňky vypátral, že když Foxlíkovi sekali ocas, omámili ho kmínkou. To bylo v předpotopní veterině běžné. Alkohol byl tehdy na dvě věci (to je mimochodem také hezké rčení, akorát  jsem se nikde nedopátral, co by ty dvě věci měly konkrétně být. Jenom po smyslu té průpovídky intuitivně cítím, že by to mohlo být nic a hovno. Ale neberte to jako bernou minci, je to skutečně jen spekulace, nemám to, na rozdíl od Foxlíkova ocásku, nijak ověřené.)Takže alkohol tehdy zvěrokleštičům sloužil ke dvěma věcem: na narkózu a desinfekci. Čili pro psiska rovnou dva důvody, proč prastarý lék nenávidět. Zkuste si na pahýl po useknutém ocasu nalít pár panáků šnapsu a bude vás to pálit jako kráva. Foxlíka jakbysmet. Že si vymýšlím? Že tato pasáž v Dášeňce není? Bodejť by jo. Nemyslete si, že za první republiky bylo všecko jenom čupr. V tomto případě si zařádil cenzor bdící nad tabuizací alkoholu v dětské próze. Čapkovi tehdá nepomohly ani páteční dýchánky.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ve Vídni za psí hovno dostanete šestatřicet euráčů! Tak objednávat autokary a hajdy venčit.
 
 

Vrátím se ještě k fenkům. Víte, že se fotbalovému nároďáku Alžírska přezdívá právě „Fenci“? Takže příště se těšte na kydy o africkém fotbale.
Reklama