Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) je třetím největším suchozemským savcem. Ač sudokopytník, analysou DNA má nejblíže ke kytovcům. Je to tvor stádní a velice líný. 18 hodin denně stráví ve vodě, ponořen až po uši. Ve vodě se i páří – olbřímý samec, který může vážit také tři tuny, je mohutně nadnášen dle Archimédova zákona a partnerce tak nehrozí zdravotní újma. Pro případ úplného ponoření má záklopky uší a nozder, pod vodou vydrží i 15 minut. Teprve v noci vyráží na pastvu, zkonzumuje až 50 kg jemné zelené travičky, což v poměru k váze není mnoho. K jeho zahálčivému vegetování mu to však stačí. Hroši jsou velice popudliví, nejnebezpečnější zvířata v Africe, takže se nedoporučuje pouštět se s nimi do křížku. Koho dostihnou, toho nemilosrdně udupou. A ještě jedna zajímavost: jeho až 5 cm tlustá kůže je natolik vybavena nervovými zakončeními, že hroch cítí i mouchu, která mu leze po zádech!
Z přednášky Prof. RNDr. Josefa Sýkory, DrSc., vedoucího Katedry velkých ssavců na Př.F. Univerzity Jana Sladkého Koziny v Domažlicích
Hroší kůži neprostřelí ani ten nejpádnější argument.
David Kotrba, lobbista a manažer
Slovo hroch je svojí hláskovou skladbou typický příklad zvukomalebnosti češtiny. Pro mluvčí mnohých národů je naprosto nevyslovitelné. Jediná slabika ohraničená hrdelníma hláskama, zurčivé české er a jako malý oddech vmezeřená samohláska. Už to samo o sobě vytváří představu tohoto živočicha tak, jak jej známe.
Pokud si rozebereme slabiky zdrobněliny slova hroch (tedy hrošík) po sémantické stránce, vidíme, že slabika HRO- vzbuzuje napětí a obavu z něčeho strašlivého, ze skutečného HROmu do police. Následující uklidňující ševelení –ŠÍK, evokující citoslovce ŠIŠIŠI, kterým batolata napodobují zvuk mašinky, když jezdí s umělohmotným vláčkem po koberci. To vyvolá na první dojem něžné zvířátko s půvabným čumáčkem, avšak dřív nebo později se dostaví zpět hrůzná vidina neobyčejně tvrdé, nepoddajné hmoty nelítostně se řítící lokomotivy.
PhDr. Eliška Práslerová, ústav pro jazyk český Akademie věd
Hroší kůže vám na trhu práce zvedne uplatnění až o 75 %.
Bc. Kateřina Horváthová, personalistka, L&T agency s.r.o., pronájem/leasing lidských zdrojů
Hroch běžně a naprosto v pohodě udělá třicítku, takže mu normálně nikdo neuteče. Sám jsem v Botswaně viděl, jak honil jednoho domorodce a nedal mu nejmenší šanci. Dolním klem chlapa doslova přepůlil. Normálně ale lidi neloví, jenom se nesmíte zbytečně přibližovat, protože ti magoři bůhvíproč startujou na první našlápnutí. Zapomeňte na komiksové postavičky dobráckých vazounů, na klišé, že hroch je dobromyslný, přiblblý sympaťák. Navíc ani není vůbec o co stát, vyskytovat se blízko, protože teritorium si značkujou exkrementy, které rozmetávají ocasem do všech stran. Takže uctivý odstup, na foťáku pořádně dlouhý sklo a nemám s nima problém.
Robin Plecháček, cestovatel a fotograf, pro časopis Letem světem
Hroší kůži jsme se již pokoušeli transplantovat, jde v poslední době o velice žádanou operaci, bohužel zatím bez větších úspěchů.
Plk. Doc. Karel Honšů, CSc, náčelník oddělení plastické chirurgie Voj. nemocnice Jana Žižky v Táboře
Nie, tuná im hlavy do tlamy nepcháme. To byste musela ísť do cirkusa, paní redaktorka. Ale tlamu vie otvoriť, pravda, na vari takých dobrých 150°. To nesvede ani Vinco Rypoš, a ten vie do huby strčiť aj tenisák! My sa iba snažíme, aby im u nás nič neschádzalo. Každý deň pӓťráz nanosiť krmivo, lebo žerů ani kyseliny a na pastvu ich vyháňať nemôžeme, odklidiť henté hovná, tiež bazén vyčistiť raz do týždňa. A tam v zadu im ukazujem Kriváň, oni si myslia, že je to Kilimandžáro a cítia sa u nás ako doma. Striedame sa tu s Mišom v týždenných turnusoch, lebo v hrošiarni je odporný smrad. Čiže týždeň tu a týždeň v opičiarni. Tam, poviem vám, paní redaktorka, to je ešte o veľa horšie.
Keď sa také hrošisko naserie, musíte ho rýchlo plesnúť lopatou po papuli, keď to nepomôže, tak ho brať tútou ostrou hranou cez nozdry, to už ho zkľudní. Človek sa nesmie bať. Nebať sa a nekrásť, ako sa hovorí, lebo s novým vedením prišly na chmatákov tiež veľké postihy.
Juraj Kalinčiak, ošetrovateľ Podtatranskej ZOO v Ľubovni (reportáž pre STV)
Na hroších jsou nejžádanější dolní špičáky, s kořenem měří až 70 cm a váží kolem tří kil, na rozdíl od slonoviny nežloutnou. A samozřejmě obchodujeme i s masem, je delikátní chuti a hlavně dietní. Na to dnešní konzument slyší a je ochoten si připlatit. Tady patří velký dík lékařským sdružením a lifestylovým magazínům za osvětu. Hrochů je poměrně dost, snad 125 000 kousků, vyhubení zatím akutně nehrozí, což je pro obchodníky příznivé zjištění.
Edgar Soulekbala, překupník kožešin, trofejí a slonoviny, Nairobi
Hroši bojují o vůdčí pozici ve stádě. Oťukají se obřími pysky a poté se snaží zasadit soupeři co nejvíc ran svými špičáky.
Tady jde o kiks, zaručený šproch,
že družstevní stoh podpálil Vám hroch.
Skaličtí! Nechte už té štvanice!
Stohy své stavíte snad v Africe?
Hrošice s lvem sepisují petici,
byste mylnou vyklidili pozici.
S úctou promovaný básník Jiří Váně
Pane básník, mýlka dlí na Vaší straně:
mám k dispozici soudní protokol
s důkazy, že družstevní náš stoh
zapálil skutečně žhář Hroch
František, bytem v obci Růžodol.
Žádná petice toto nezmění,
ni o Africe Vaše blouznění.
Zdravím, inženýr Luboš Kubice,
předseda ZD Horní Skalice.
P.S. Madla Hrochová odešla už před lety –
zkrátka nemohla vystát jeho úlety.
Sotva se Lvem Otou sepisují petice,
ten už pět let nevybřednul z opice.
– A jak jste, Andreo, přišli k těm dvěma rošťákům? (U nohou se mi tetelí párek naprosto senzačních zvířátek).
– Přítel (Vítek Koubek, 22, producent) si vzal do hlavy, že si pořídíme hrošíka liberijského. To není mládě hrocha, jak by se mohlo zdát, ale samostatný druh. Oni jsou takoví roztomilí, jak jim ta tlamička kouká z vody, a takoví čistotní – pořád se koupají. Mnohem víc než morčata. A vypadají o mnoho bezpečněji než krokodýli. O těch jsme taky uvažovali, proto jsme už před časem nechali za domem vybudovat bazének.
– Jenomže pro miminko by to nemuselo být to pravé ořechové, že? (Našim čtenářům neprozrazuji žádné tajemství – Andrea s Vítkem na společném facebookovém profilu už včera oznámili, že Andrea plánuje příští středu večer, popřípadě v pátek odpoledne otěhotnět).
– Přesně tak. Jenomže když jsme milého hrošíka vybalili z bedny, byl strašně obrovský. S přítelem jsme mysleli, že bude veliký asi jako kokršpaněl, a on vám je veliký skoro jako tele! Nějak jsme to z fotky na internetu neodhadli (smích). Navíc ti lidé říkali, že by v tom chlorovaném bazénku stejně nevydržel, že se potřebuje rochnit v bahně a to by prostě nešlo. Já bych bláto v domě nesnesla. Tak jsme si pořídili tyhle dva fešáky, Kikiho a Mikiho, jsou to moc hodní stájoví pinčíci a dělají nám jenom samou radost…
Andrea Králíčková, (34) moderátorka a seriálová herečka v rozhovoru pro časopis Ona je krásná
Fotografie Robin Plecháček, rezervace Butambua, Zambie (přetiskujeme s laskavým svolením časopiu Letem Světem).
Seriózně se o hroších píše na www.hrosi.org