Co mám konkrétně na mysli: některé dámy, když usednou na židli nebo lavici, odhalí širokému publiku nad opaskem nízce střižených kalhot cca 3–5 cm rýhy mezi svými, lidově a slušně řečeno, půlkami. Odborně se to nazývá „meziřitní spára, fissura interrectalis“. To vím od Ládi Fouska, který je v anatomii kovaný jako málokdo, protože už skoro třicet let dělá pitevního technika. Je s ním, mimochodem, velká legrace, neboť Láďa je notorický alkoholik. To sem teď ale nebudu tahat. Zpět k tématu, tedy k tomu, čemu Slováci říkají „zadná škáročka“ a Němci „das sodomische Loch“.
Vrcholem trapnosti a znakem naprosté ztráty soudnosti je, když vyčuhuje zadek, u kterého bylo na liposukci pozdě už před lety. Já ale za projev buranství považuju i anatomicky kultivovaná pozadí servírovaná tímhle způsobem. Tenhle názor měním (dočasně) teprve po osmé dvanáctce, kdy začínám připouštět, že i vyšpulená polonahatá prdel může být účinnou a inteligentní zbraní při koketérii.
Jinak tenhle útok na první signální soustavu považuju za naprostou ztrátu smyslu pro rafinovanost, která odnepaměti činí ženy půvabnými a žádoucími. Pravý kavalír u Ženy nehledá pouze prvoplánové pudové vyžití, ale potrpí si taky na estetickou stránku věci; na svůdnost a jistou vyzývavost, nikoli však na nevkus, který hraničí s oplzlostí. Oč dráždivější a lákavější by byl vykukující lem vkusných, nažehlených kalhotek; dvěma prsty trošičku napnout gumičku a pustit… Už staří Kromaňonci věděli, že erotické napětí a přitažlivost mezi pohlavími vyrůstá z určité nedopovězenosti, proto si Kromaňonky začaly medvědími kožkami zakrývat klín, zadeček (celý) a k tomu ještě jedno prso. Nic se ale nemá přehánět, ani nedopovězenost: Amazonky, které si začaly jedno prso uřezávat, s tím velké terno u chlapů nenadělaly. Nezbylo jim, než se začít vymlouvat, že je to kvůli lepšímu ovládání luku a kdesi cosi. I tak je to zavedlo do slepé uličky, protože na poctivé odhalení všech půvabů bez výminek dřív nebo pozdějc každopádně dojde a lidským ideálem krásy byla odpradávna symetričnost.
Vzadu zkrátka neplatí stejná pravidla jako vpředu. Možná ale trpím jenom předsudkem; byť zadeček často bývá podobný sexuální stimulant jako ňadra, přece mě snad limituje vědomí, že zatímco prsy sekundárně slouží i ke kojení miminek, tak zadek… Odhalená rýha ve výstřihu, které francouzi krásně říkají „la naissance des seins“, tedy něco jako „tam, kde se rodí prsa“, do níž se dá elegantně vsunout květina (kromě růží) nebo do ruličky stočená bankovka a ve které v dobách Tří mušketýrů krasavice transportovaly tajné depeše, je prostě jiná omáčka. V zadku se dá taky úspěšně pašovat hérák, koks nebo kalašnikov, Motýlek si tam před cestou tuším nacpal i nějakou hotovost, ale to pro mě není argument. Protože bych po šifrovaném lístku stoprocentně radši pátral v podprsence, než bych ho špiónce pinzetou doloval ze zadnice.
Pro úplnost bych měl dodat, že podobně se poodhalujou i muži. Myslím, že v drtivé většině to není nijak předem připravené ani chtěné. Nejčastěji se to stává řemeslníkům, kteří nemají montérky s laclem, když si při nějakém úkonu musí sednout na bobek nebo kleknout. A potom se to ještě přiházívá pivním skautům, kteří často domů škobrtají s kaťaty na půl žerdi a bůhví, jestli si vůbec kdy pod ně oblíkli trenky. Nejsou o nic míň sexy než dívčiny zmiňované výše.
líbali jsme okamžik jako pomíjivý poklad
Fred le Chevalier
neboli Rytíř Fred je francouzský učitel a po nocích pouliční básník. Své výtvory kreslí na papír a poté je vylepuje na zdi v Paříži, ale i v jiných francouzských městech. Když ho chytnou policajti, většinou mu pokuty nedávají, protože se jim obrázky líbí. Nejsou tak přísní jako u sprejerů. U lidí má taky vesměs pozitivní ohlas, Freda prý těší sledovat, jak kolemjdoucí jeho postavičkám přimalovávají bubliny s texty a tak podobně.
Dnes už má za sebou výstavu, existuje i e-shop s plackama, trikama, takže Fred se začíná etablovat i oficiálně a komerčně.