Vojsko nedělají mečíři, ale vojáci!“
To řekl slavný vojevůdce středověku, obávaný křižácký stratég Albéric de Bouville. Odešly doby, kdy se lampasákům, gumám, evergreenům & spol. slušný člověk obloukem vyhnul. Současná armáda se přerodila z ozbrojené pěsti dělnické třídy v ozbrojenou pěst demokratické společnosti. Dnešní důstojnický sbor nám dle posledních neověřených zpráv závidí i Pentagon. Daňový poplatník může mít radost, že si platí špičkové odborníky na správném místě. V celosvětovém měřítku je AČR výjimečná slávou svých příslušníků, která se nezadržitelně šíří daleko a daleko za brány kasáren a ostnaté ploty výcvikových prostor.
Jádro naší obrany tradičně tkví v pozemních silách
Už léta je chloubou celého NATA elitní lučištnická rota pod velením čtyřhvězdičkového generála Honzy Železného s pobočnicí majorem Bárou Špotákovou, na levém křídle vyztužená rytmistrem Šebrlem, vševojskovcem v tom nejlepším slova smyslu. Pěšák, artilerista, vzduchoplavec, záškodník… Koulí umí rozflákat okna v perimetru dobrých 15 metrů, diskem dostřelí o mnoho dál a přestože tato zbraň už není tak přesná, moderním, bohatě proskleným fasádám dokáže armádní discobolos č. 1 natropit nezanedbatelné škody. Navíc disponuje běžeckými a skokanskými kvalitami, které tahá z rukávu maskovací blůzy v momentě, kdy je potřeba zdrhat před nasranou ochrankou nebo zoufajícím si majitelem rodinného domku. Jeho majstrštyk – pěti gumovými granáty nebo krikeťáky sestřelí čapí hnízdo z komína! – dnes už zná a nacvičuje každý student kadetky Jana Žizky z Polžic a Bezdružic.
Ochrana státních hranic převážně v gesci loďstva, lyžníků a pancéřované cykloroty.
Je potěšitelné, že poprvé v pobělohorské historii se naše armáda může pochlubit jednotkou mariňáků. Korvetní kapitán Synek brázdí na svém skifu, v chodském kroji a s poloautomatickou čakanou za pasem, vlny Lipna a bdí nad bavorskou hranicí pro případ, že by se ze spřáteleného Bundeswehru vyčlenil Sudetenlandsmanschaftesverkehr a pod samostatným velením obergruppenführera Berndta Posselta hodlal navazovat na Freikorps a Werwolfy.
Plavčice III. třídy Štěpánka zase pádluje přes peřeje pramenů Labe pro případ, že by rapl chytil i Poláky.
Slovenskou hranici máme jištěnou diplomaticky – styčný důstojník Imrich Bugár to u sklenky borovičky a za doprovodu cimbálovky dohodnul s Jožkou Pribilincem z bratrské ASVŠ Dukla Banská Bystrica.
Neutrální Rakušáci nám rádi políbí záda, protože nebudou riskovat blamáž a ochladnutí sousedských vztahů s Horními i Dolními Uhry. Kdyby se totiž daly do pohybu naše obojživelné Pandury tamní výroby přes řeku Moravu, celý invazní kontingent by skončil o kus dál po proudu naplavený v turbínách vodního díla Gabčíkovo–Nagymárosz a způsobil black-out století.
Vzorný voják II. kategorie Lukáš Bauer obíhá hraničních horské hřebeny a štve k smrti každého čundráka, který si zapálí čvaňháka blíž než 50 m od lesa. Když v létě začnou skřípat skluznice, vyráží štábní biker Jarda Kulhavý, pohraničník roku 2010 a 2011, se svým 4,5tunovým pancéřovaným bicyklem s otočnou střeleckou věží, vyzbrojeným kulometným dvojčetem ráže 15 mm a protitankovým 75mm kanónem. Běda všem zbloudilým a souložícím houbařům mimo značené cesty!
Po vypršení pronájmu Grippenů znovu obuje skočky i zasloužilý mistr sportu a zasloužilý kontrarozvědčík liberecké Dukly Pavel Ploc. Pravidelnými lety z harrachovského mamutího můstku pomůže ex-šampiónovi Jakubu Jandovi čistit vzdušný prostor od vrabčáků podezřelých ze zatahování ptačí chřipky. Úspory za letecký benzín a odpisy zřícených (popř. ukradených) letadel může Ministerstvo obrany investovat do nákupů dalšího nepotřebného materiálu.
To nejlepší nakonec
Skutečné eso Czech Army Teamu se ovšem jmenuje David Svoboda. Podle všeho se jedná o křížence Batmana, D’Artagnana, žokeje Váni, delfína a Johna Ramba, i když v kartotéce Mossadu je veden jako klon Jamese Bonda. Malorážnou pistolí trefí ze sta hlav, potmě a za třema rohama, 99 přesně mezi oči, krauluje tak, že hravě uplave motorovému člunu i radiem naváděnému torpédu, šermuje líp než výše zmíněný mušketýr, na koni rajtuje jako Bič boží (bohužel šavle ani kordy v současnosti nemá ve výzbroji žádná armáda na světě a podobné je to i s koňma). David ale to, co normálně oběhá na koni hravě zvládne i po svých a v mezisezóně si v rámci poddůstojnické školy rozšiřuje řidičské oprávnění na samohybnou kantýnu a golfový elektrovozík.
Co říci závěrem?
Tak nacpanou výkladní skříň ikonami světového renomé jsme neměli ani při mobilizaci v osmatřicátém. Jestli se ministerstvu podaří za prachy daňových poplatníků nasmlouvat ještě nějakou plukovní kapelu, nejlíp Českou filharmonii, a obnovit Armádní soubor písní a tanců, může vrchní velitel na Letenské pláni zase po letech směle zadout do polnice.